Abancay – dům na stromě a Marcelovy narozeniny

Oslava Marcelových narozenin v ,,Casa de arbol“

Abancay je krásné místo uprostřed zelených hor. Respektive, samotné město je docela průměrné, hodně do kopce a není tam tolik pouličních dobrot jako v Ayacuchu, ale příroda regionu Apurimac je zatím nejkrásnější za celou cestu. Pyšní se zelenými stráněmi, rozkvetlými loukami, hlubokými kaňony a blankytně modrými říčkami. Vše překypuje životem – živočichové, rostliny, voda.

Přiznávám se, že domeček vypadal při prvním dojmu jako smetiště, protože byl celý vytvořen z recyklovaných materiálů. Ale plnil svůj účel dobře 🙂

Dům na stromě

V Abancay jsme přespávali u kamaráda Octaviuse. Tento mladý kluk na zahradě vybudoval domeček na stromě, stejný jako staví děti pro své hry. Však taky všechny děti z okolí toto místo znají! Octa je učí místní jazyk quechua, poskytuje jím zázemí pro jejich hry, pomáhá s úkoly a hlavně – respektuje je. Dává dětem prostor a pozornost, jako by byli dospělí. Nechává volnost jejich kreativitě a osobnosti. A děti ho samozřejmě za to zbožňují.

Octa ve své zahradě vytvořil místo pro setkávání – dětí s cestovateli a tím jim rozšiřuje obzory. My jsme v jeho domečku na stromě přespávali dva dny. Mezi korunami stromů jsou připevněné pohodlné postele, všude funguje internet, obrovské bedny stále pohrávají nějakou muziku a čas od času člověk zaslechne ránu, jak při světové válce. To ze stromů padají zralá avokáda. Navíc, u Octy doma je vždy plno. Seznámili jsme se tak s Eileen, se kterou jsme pak šli na několikadenní trek, s Victorem z Mexika, s kytarovým argentincem. Stále bylo s kým se bavit a seznamovat.

Na trhu jsme koupili kuchané morče, zeleninu a koření.
Vysněné morče – zde už naporcované.

Marcel slaví narozeniny

Druhý den v domečku na stromě Marcel slavil své narozeniny. Oslavili jsme je znamenitě – velkou večeří, pivem u stolu s mnoha dalšími lidmi. A přitom se to stalo docela náhodou. Marcel si přál k narozeninám ochutnat místní specialitu – pečené morče. (cuy) V restauracích jsou ale morčata strašně drahá, tak jsme se jen tak procházeli po trhu, když nás zastihla naše malá kamarádka Natálka, se kterou jsme si den předtím na stromě povídali. Natálka hned slíbila, že její maminka Marcelovi morče k narozeninám připraví. Na trhu jsme tedy koupili morče vykuchané, s kořením, brambory a vším, co bylo potřeba.

Natálka nám přišla s vařením pomoct.
Jsme v plném proudu přípravy večeře.

Večer jsme čekali na maminku ve smluvenou hodinu a ta nikde. Hmm, tak asi budeme připravovat morče sami. Když se přihnala Natálka, že umí morče připravit i ona a začala se činit v kuchyni. Nakonec jsme společnými silami upekli morče i s brambory v kamenné peci. Uvařili jsme k němu ještě rýži (bez rýže tady nepovažují jídlo jídlem) a salát s kuskusem. A bylo. Oslava mohla začít. Na večeři přišla nakonec i maminka s dárkem pro Marcela, povídala své příhody a celý večer byl moc příjemný! (Ač pečené morče už příště ochutnávat nebudeme.)

Oslava se povedla. Přišla celá rodina od Natálky (maminka + 4 děti), v pravo je Victor, Octa fotí a Marcel ochutnává své vysněné morče.

 

Líbil se ti článek? Sleduj na:
Facebook
LinkedIn
Instagram

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *