Posvátná hora Ampay a horké louže

Po náročném výstupu jsme konečně u jezera v přírodní rezervaci Santuario de Ampay.

V městě Abancay jsme strávili několik dní a samozřejmě jsme je zaplnili nejen bloumáním po městě a ochutnáváním peruánských dobrot na trhu, ale také výlety. První výlet byl tréning na vícedenní trek a zkouška, zda nám naše fyzička dovolí putovat po vysokých peruánských horách. Hora Ampay byl strmý výstup se vším všudy, ale díky ní jsme získali trochu více sebedůvěry. Naopak horké prameny byly trochu zklamání.

První část cesty na Ampay byla náročná, druhá v nádherné přírodě již ubíhala rychle.

Hora Ampay

Ampay je posvátný vrcholek ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Nejdříve jsme se autobusem dostali po příkré polňačce do městečka Kerapata. Od tamtud je možné jít na Ampay alternativní cestou (odkaz na mapu s naší trasou), protože na oficiální se platí 30 solů. Čekalo nás velké stoupání, chvílemi jsme šli v extra blátivé cestě, chvílemi v říčce, až jsme se dostali na běžnou cestičku. Když jsme se napojili na značenou cestu, byl to již pohodovější výstup.

Cesta horským pralesem – nebo alespoň takto ten les vypadal.
Prales vystřídaly keře plné fialových květů.
Květy
A nakonec ani ty keře nebyly.

Cestou nahoru jsme vystřídali několik vegetačních pásem. Procházeli jsme lesem, který vypadal jako džungle – bujná vegetace, liány, kolibříci. Postupně les ustupoval až horským rozkvetlým loukám. Odměnou nám bylo modré oko horského ledovcového jezera a výhled na úchvatný vrchol Ampaye. Tam jsme také skončili, protože se začínalo stmívat a nás čekala ještě cesta dolů. V každém případě horu Ampay doporučuji všemi deseti, třeba i jako vícedenní túru.

Odměnou za výstup bylo nádherné horské jezero.
A výhled na zasněžené vrcholky.
Šťastná jako blecha, že jsem výstup přežila a navíc se můžu kochat takovou přírodou!

Horké prameny v kaňonu Apurimac

Druhý výlet byl méně náročný a tentokrát džungli vystřídaly kaktusy. Bylo to tím, že jsme k horkým plamenům z města Abancay klesali. Horké prameny ležely pár kilometrů od města, na skále, kousek nad dnem kaňonu. Cesta tam byla úmorná, protože svítilo parné slunce a hlavně jsme byli níž = vyšší teplota. Řeka na dně kaňonu ale byla velmi pěkná se svou mléčnou modří. Samotné horké prameny byly asi tři malinká skalní jezírka, kde se nebylo možné ani ponořit. Navíc v horkém dni nás ani koupání v teplé vodě moc nelákalo. Věřím, že půlnoční načasování by horkým pramenům dodalo atmosféru.

Malá teplá jezírka poblíž Abancaye
Líbil se ti článek? Sleduj na:
Facebook
LinkedIn
Instagram

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *