Zelené město Cochabamba se sochou Krista větší než v Riu

Cristo de la Concordia

Pobyt v Cochabambě jsme si moc užili. Třetí největší bolivijské město plné parků s obrovským trhem nás přívětivě uvítalo. Navíc, neprocházeli jsme si toto místo sami, průvodce nám dělal náš kamarád  – čech, který v Cochabambě bydlí již hezkou desítku let pokojným bolivijským rodinným životem.

Tržiště

V Cochabambě jsme se ubytovali na trhu. Sehnat ubytování bylo náročné, protože jsme přijeli v den největšího prodejního šílenství, takže bylo téměř nemožné procházet ulicemi s velkými batohy mezi všemi těmi pouličními stánky, prodejci a vyřvávači a za druhé, veškeré ubytování zabrali již tito zmiňovaní lidé. Po dlouhém hledání jsme ale přece jenom něco, kde se uvelebíme, našli.

Tržiště La Cancha v Cochabambě bylo nejspíš největší, které jsme za naší cestu viděli. (Posléze jsme zjistila, že La Cancha je opravdu i oficiálně největší otevřené tržiště v Jižní Americe.) Rozprostíralo se na několika ulicích a našli jsme tam opravdu vše, na co jsme si vzpomněli. Mám taková místa ráda, protože stačí projít a nemusíte obědvat. Vždy se zde naskytne něco výborného, levného, pouličního. My jsme schopni takovým ochutnáváním a touláním se po trzích strávit hodiny.

Klasické náměstí, ale příjemné jako všude jinde. (Aneb, když člověk v Jižní Americe hledá pár stromů, na náměstí je nalezne vždycky.)

Parky, stromy a překvapivý klid

Když jsme se potkali s naším milým průvodcem, vyvedl nás z labyrintu tržiště do dalších částí a ty nás velmi překvapily. Tak jak v místě, kde jsme bydleli, byl zmatek na pátou, ostatní části města byly velmi klidné, plné parků a stromů. Hlavní náměstí vypadalo jako v každém městě, čtvercový parčík s květinami, cestičkami, památníkem, který je lemovaný historickými budovami.

Socha Crista de la Concordia a my

Socha Krista větší než v Riu

Takto jsme prošli kus města, až jsme se dostali k slavné soše Krista (Cristo de la Concordia), který je dokonce větší než v Riu de Janeiru a třetí největší v Jižní Americe. Celková výška dosahuje něco málo přes 40 metrů! Samozřejmě není postavený nikde jinde, než na kopci, takže vyšlapat nahoru byl sportovní výkon dne. Nicméně, následný výhled nám veškeré úsilí vynahradil.

Tohle je, prosím, Cochabamba. Hezká, co?

A to jídlo!

Perfektním zakončením dne bylo ochutnání smažené lamy v jídle Charquecan. Lamí maso se podávalo s vajíčkem, smaženým sýrem, kukuřicí, brambory a pikantní omáčkou. Byla to proteinová a kalorická bomba, avšak já jsem se olizovala až za ušima. Po tom stoupání k soše Krista se taková jídla jíst můžou, ne?

Lamí maso v pokrmu Charquecan – to byla dobrota!

 

 

 

Líbil se ti článek? Sleduj na:
Facebook
LinkedIn
Instagram

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *